Connect with us

З життя

В аеропорту, чекаю дружину, літак затримується

Published

on

На вокзалі я стою, чекаючи на дружину з Італії. Літак затримується, за повідомленнями, вже години три, я тихо лютую. Поруч мене нервує інший чоловік інтелігентного вигляду: окуляри, капелюх, валіза… Підходить він до мене, мнеться і просить посторожити його валізу на пару хвилин, поки він збігає в туалет. Я людина добра за натурою — погодився, і ось стою. Півгодини. Година. Півтори. Я вже не злюсь — я не в собі від гніву!

Нарешті підходжу до сержанта з місцевого відділу і розповідаю про ситуацію з валізою. Він просить мене пройти з ним. Заходимо в пункт, починаємо оформляти валізу, протокол, як годиться, мої паспортні дані, опис ситуації. Нарешті дійшли до опису вмісту валізи.

Відкриваємо…

Мати моя рідна! Щоб мені провалитися! Валіза під самий верх набита великими євро-купюрами в банківських упаковках! Я ледь бороду свою не з’їв з усвідомлення, що я собі не прихопив! Почуваюся як останній дурень, сил навіть лаяти себе нема! Гляну, а протокол тихенько зім’яли люди в формі і так сором’язливо перезираються між собою та валізою… Тут їх раптом осіняє, кинулися вони до неї і давай ці пачки собі в всі кишені пхати, а я стою слину ковтаю… Але сержант зжалься і каже:

— Що стоїш, годувальнику наш!? Бери і собі, чи ми вже зовсім без совісті?!

Кинувся я до валізи, забувши, як мене звати, і почав теж набирати собі гроші…

Набираю, набираю, набираю, набираю…

Прокидаюся — ковдра вся в труси заправлена…

Click to comment

Leave a Reply

Ваша e-mail адреса не оприлюднюватиметься. Обов’язкові поля позначені *

один × 4 =

Також цікаво:

PL6 хвилин ago

Przez kilka tygodni po tamtym wieczorze nie potrafiłam założyć sukienki z ozdobnymi rękawami.

Przez kilka tygodni po tamtym wieczorze nie potrafiłam założyć sukienki z ozdobnymi rękawami. Rozerwony materiał wisiał w szafie, przykryty roboczą...

З життя10 хвилин ago

Being with a half‑price haggler is beneath my dignity – you can’t live with such folk, nor let them multiply, and a lady proudly responded to my proposal.

My names Michael, Im 54, divorced, with an adult daughter whos long stopped sending me maintenance. My exwife lives on...

IT19 хвилин ago

Per settimane non riuscii a indossare nulla color avorio.

Per settimane non riuscii a indossare nulla color avorio. Il vestito strappato rimase appeso dietro la porta del mio armadio,...

CZ24 хвилини ago

Myslela jsem si, že tím večerem všechno skončilo.

Myslela jsem si, že tím večerem všechno skončilo. Ve skutečnosti teprve začalo něco mnohem nepříjemnějšího než veřejný skandál. Musela jsem...

З життя1 годину ago

A month ago she agreed to give a strange old lady a lift down a deserted country road into the furthest backwater. Then a knock sounded at the door.

Id been driving for three hours, the road a lonely stretch of mudsplattered tarmac. In November the English countryside gets...

З життя2 години ago

Why should I be a caregiver for the old man? What will you give me—an apartment? a car?—the 24‑year‑old answered when I, Andrew, 43, proposed.

Why should I be a carer for an old man? What are you going to give me a flat? A...

З життя3 години ago

“If you don’t like it, go home”: My 56‑year‑old housemate threw me out of the cottage — and I finally figured out what I was in that relationshipIn the quiet aftermath, I reclaimed my independence, realizing that freedom was far more valuable than any stale companionship.

Eleanor was fortythree, James fiftysix. For three years theyd been sharing a twobedroom flat on the outskirts of Manchester not...

З життя4 години ago

— Fine, we’ll do a DNA test, — I said to my mother‑in‑law with a smile. — But make sure your husband checks his own parentage too…

Lets do a DNA test, I said, smiling at my motherinlaw. And perhaps you could have your husband check whether...