Aquel julio en Miami hacía tanto calor que hasta las palomas se quedaban quietas bajo los toldos, con el pico abierto. Yo trabajaba entonces de chofer...
Yo fui quien la encontró primero. No el padre Tomás, no la señora Ramírez, no los vecinos que después contaban la historia como si la hubieran...
Дъждът беше спрял някъде около обяд, но въздухът в Пловдив още миришеше на мокър асфалт и на кестени, дето падат от дърветата на "Съборна" всеки септември....
הקפה כבר התקרר בכוס כשרחל לוי סוף־סוף התיישבה לשתות אותו. היא בת חמישים ושמונה, מורה למחול בסטודיו קטן ברחוב אבן גבירול, וכבר שלושים ואחת שנה שהיא...
Ramunė Jankauskaitė nešiojo šitą klumpę tris dešimtmetį. Ne tikrą klumpę – metaforinę, tą, kurią uždeda scena, kai nustoji būti jauna ir tampi „ta moteris, kuriai jau...
Веселина Дянкова отвори очи в шест без пет и първата й мисъл беше за пенсията, която трябваше да падне на 25-о число, а вече минаваше 27-и....
Aurimas skaičiuoja stalus jau trečią kartą. Keturi broliai, keturios kėdės, viena laisva – Rasos, kuri paskambino prieš valandą ir pasakė, kad neatvažiuos. Jubiliejus. Motinai – septyniasdešimt...
Aurimas skaičiuoja stalus jau trečią kartą. Keturi broliai, keturios kėdės, viena laisva – Rasos, kuri paskambino prieš valandą ir pasakė, kad neatvažiuos. Jubiliejus. Motinai – septyniasdešimt...
שולה בת השישים ושתיים סופרת בקול רם: אחת, שתיים, שלוש, ארבע. ארבעה כיסאות סביב שולחן הפורמייקה במטבח שברחוב הרצל בפתח תקווה. ארבעה ילדים גידלה שם, בדירת...
Miroslava Dvořáková zamykala lékárnu na Kavčí hoře přesně v šest, jako každý večer posledních jednatřicet let. Klíče cinkly, závora zaklapla, a ona ještě chvíli postála na...