Karel odešel v úterý, v tom nejkrutějším únorovém mrazu. Vítr se opíral do oken naší staré vily v brněnských Židenicích a já mu do rakve vybrala...
Ruce se jí třásly, když vysypávala drobné na pult. Bylo jí tak patnáct, maximálně šestnáct. Na sobě měla tenkou bundu, která ji vůbec nechránila před tím...
Lobby hotelu Bellevue v Mariánských Lázních ztichlo tak náhle, že bylo slyšet praskání svíček na recepčním pultu. Hosté v županech přestali listovat brožurkami, číšníci s podnosy...
Víte, co vám chlap říct nemá? „Ještě budeš trpět, až mě uvidíš s jinou.“ Přesně tuhle větu mi tehdy řekl Radek. Stál ve dveřích našeho malého...
Když jsem vkládala klíč do zámku, vůbec mi nedošlo, že ten dům už není můj. Tedy – podle katastru pořád byl, ale podle všeho ostatního patřil...
Vzpomínám si na ten okamžik, kdy celý sál ztichl. Jmenuju se Jana a ten večer jsem byla jen jednou ze servírek, pohybujících se tiše mezi hosty...
Bylo to v Brně, mokrý listopad a já seděl na židli u nemocniční postele. Doktor nám právě řekl, že malý Jáchym má Downův syndrom. Hleděl jsem...
Dodnes si pamatuju ten podivný klid, který tu zářijovou neděli náhle padl na les. Do té chvíle to byla obyčejná procházka s půlroční Aničkou. Slunce se...
V zákulisí pražského Rudolfina to vonělo kalafunou, potem a drahým parfémem. Bylo čtvrt na čtyři odpoledne a já už od rána nic nejedla, jen ten jeden...
Poslední kapky narážely na zaprášenou výlohu pekárny U Zlaté buchty a Marta zhasínala světla po čtyřiceti letech. Mohla to být úleva, ale v krku ji škrábala...