Max seděl u plotu každé ráno a čekal na muže, který se už nevrátí. Aspoň to si tehdy myslel. Bydleli jsme v Kbelích, v řadovce s...
Byl jsem zvyklý, že u nás doma se vždycky vařilo z toho, co bylo po ruce, a nikdo se neptal, jestli je to hygienicky správné. Manuel...
Věra rozprostírala károvaný ubrus na dřevěném stole u vody a počítala v duchu, kolikátý je to pokus. Třetí. Možná čtvrtý, jestli se počítá i ten telefonát...
Mane vadina Tomu, man keturiasdešimt vieni, ir tą vakarą, kai Rasa uždarė duris automobilių servisui, kurį aš pats stačiau septynerius metus, aš stovėjau kieme Panevėžyje su...
Ik werk al zeventien jaar als doktersassistente bij de huisartsenpraktijk aan de Vondelstraat in Almelo, en normaal gesproken onthoud ik geen gezichten. Op een dinsdagmiddag, half...
Sausis, dvidešimt vieni laipsniai šalčio, mūsų dviejų kambarių butas Fabijoniškėse, penktame aukšte be lifto. Radiatorius švilpia, kaip visada, kai šildymo sezonas įsibėgėja, o kaimynas apačioje vėl...
Не съм лош човек. Искам това да е ясно, преди изобщо да разкажа какво стана онази вечер на улица „Витоша" номер четиринайсет, в апартамента на тъща...
Rūta Vaišnorienė devyniolika metų dirba Klaipėdos uosto direkcijoje, bet tokio ryto rugpjūčio pabaigoje dar nebuvo mačiusi: laivas, ilgas kaip trys futbolo aikštės, su dviem lygiagrečiais korpusais,...
Aš ir dabar prisimenu tą dieną, kai Zita, mano žmona, prie palatos durų Kaune pasakė gydytojui: „tai mano sūnus". Ne žentas. Sūnus. Aš stovėjau koridoriuje su...
Hannie Bosscher had tweeënveertig jaar boerderij op haar rug en een ochtend in augustus die begon met de hond. Rex blafte al een kwartier bij de...